Plantární fascitida vs. patní ostruha

Patní ostruha je konečné stádium plantární fascitidy = podráždění vazivové struktury (aponeurózy) chodidla nepřiměřenou zátěží, kde dlouhodobým drážděním vaziva dochází k vychytávání vápníku v oblasti úponu vaziva a vzniknu výrůstku/ostruhy. Nejde ani tak o zánět (pro ty ovládající latinu), ale o strukturální poškození. Nejčastěji postihuje ostruha populaci mezi 40-60 lety s 15% zastoupením veškerých úrazů nohy. 

Plantární fascitida, je stav kde nejčastějším příznakem je bolest při došlapu. Nejčastěji ráno po zátěži, nebo po delším klidu. Bolest má tendenci se zmenšovat po rozchození, ale s dobou strávenou na nohách se bolest horší. Bolest se může lokalizovat do oblasti úponu plantární aponeurózy (vazivová struktura plosky nohy), která se rozprostírá od paty až k prstům nohy. Časově mohou obtíže trvat nad 1 rok.

Problém je to častý (17% běžců) a v zásadě je vznik multifaktoriální, kdy dochází k zvýšenému zatěžování plantární fascie, na kterou není struktura zvyklá/adaptovaná. Tedy příčinou může být náhlejší změna váhy, těhotenství, změna obuvi, trasy, změny v tréninku, či dlouhodobé stání. Tedy například když jsem zvyklý běhat 5 km na podzim, a pak přes zimu neběhám a začnu na jaře s kamarádem na 10 km (s vánočními kily navíc a novýma botama), tak je to dobrý recept na plantární fascitidu. 

Léčba patní ostruhy je spíše jednoduchá a dle aktuálních guidelines (návodů) je na prvním místě edukace pacienta, aby pochopil, že to nepůjde rozběhat, ale ani dlouhý klid nepomůže. Cílem je postupně zvyšovat zátěž přiměřeným cvičením.

Ideální postup

1. Určení problému a jeho pokročilost, kde dochází k seznámení pacienta.

2. Manuální ošetření plosky nohy fyzioterapeutem a ukázka, co dělat doma s tenisákem, ošetření celého řetězce - hlavně lýtka.

3. Určení míry zátěže, se kterou se bude pracovat - výpony na 2 nohách ?, na 1 ?, výskoky, nebo snížené stoje ?, úprava tréninku, nebo jeho zavedení.

4. Důraz na aktivní chůzi - většina lidí s obtížemi dupe jako slon! 

Potud to bude stačit 80 % lidí

5. Při velké bolestivosti lze aplikovat pevný tejp na plosku nohy. Vložky dle studií nemají dlouhodobý vliv. Na chvíli zmírní bolest tím, že začnete používat jinou část fascie.

6. Rázová vlna - je efektivní léčbou ostruhy, nicméně by neměla být jediným a prvním přístupem. Použil bych ji v případě selhávání managementu řízení adekvátní zátěže pro bolestivost. Tedy bolesti se nedokážu zbavit pro práci - musím chodit/pracovat a nejde ubrat.

7. Leaser - je efektivní léčbou ostruhy. Preferoval bych však rázovou vlnu, jelikož je dostupná, efektivní, levná a má za sebou dlouhou klinickou i výzkumnou zkušenost.

Čemu bych se doporučil vyhnout

1. Obstřik glukokortikoidy - obstřik glukokortikoidy má stejné výsledky léčby jako placebo v podobě jehly. Glukokortikoidy nicméně zeslabují vazivo!  Z tohoto důvodu tedy rozhodně nedoporučuji.

2. Aplikace plasmy obohacené na destičky - mají sice lepší efekt oproti placebu/glukokortikoidům, nicméně je to drahé, a cvičení je lepší.

3. Akupunktura a suchá jehla - přestože se zdá, že se dají použít v redukci bolesti, tak důkazy jsou nejednoznačné a validita studí je nízká.

4. Elektorterapie - nemá dostatečné důkazy na dlouhodobější efekt (nad 7 dní).

5. Operativní přetětí/tomie fascie - pro tento postup není jakýkoliv hodnotný důkaz.

6. Strečing - neprotahovat! Protahování obecně oslabuje strukturu. Chcete ji mít silnou, aby zvládala zátěž. 

Zdroj: 

Rhim HC, Kwon J, Park J, Borg-Stein J, Tenforde AS. A Systematic Review of Systematic Reviews on the Epidemiology, Evaluation, and Treatment of Plantar Fasciitis. Life (Basel). 2021 Nov 24;11(12):1287. doi: 10.3390/life11121287. PMID: 34947818; PMCID: PMC8705263.