Motání hlavy - závrať neboli vertigo

30.12.2023

Tento článek vzniká na základě dnů strávených na pohotovosti/ORL/neurologii v období vánočních svátků. Šťastné a veselé. Text bude delší a podrobný, taky bude vypracován jako přehled, kde podrobné informace k jednotlivým diagnózám budou součástí samostatných článků.  

"Nic mě není, jen se motám." Slova mojí maminky (54), když jsem se rozhodovali zavolat 155 26.12. ráno. Chtěli jsme se informovat, co s ní máme dělat, a kam s ní máme případně jet na vyšetření. Po uvedení příznaků byla ihned odeslána sanitka.

Základní příznak - motání v prostoru, na které se navázala nevolnost se zvracením, průjmem a nejistotou v prostoru. Jediná úlevová poloha byla v leže na levém boku se zavřenýma očima, jinak kolotoč. I takto může vypadat závrať, neboli vertigo. 

Jak bylo zmíněno výše, tak vertigo je příznakem, který provádí řadu situací. Nejčastější se pokusím shrnout. 

Pro pochopení vzniku závratí musíme uvést základní tři systémy rovnováhy, které se podílejí na dvou funkcích, což jsou udržení obrazu na sítnici (dynamická zraková ostrost) a udržení chůze a stoje. Tyto tři systémy jsou zrakový systém, vestibulární systém a somatosenzorický systém. Somatosenzorický systém příjmá informace ze svalů a šlach celého těla, vestibulární systém z polokruhovitých kanálků vnitního ucha a taky utriculu a sakulu - to jsou tíhové váčky. Posledním systémem je systém zrakový.

Tyto tři systémy se podílejí na udržení rovnováhy a jejich narušení se může projevit závratí.

V rozlišení vzniku závratí vycházíme z několika otázek:

1. Je vertigo příznak patologický, nebo fyziologický?

Fyziologické vertigo je přítomno u takzvaných kinetóz - kolotoče, jízda v autě/autobusu, plavba na lodi a výškových závratí. Dochází při ní tehdy, když vstupní informace zraku, vnitřního ucha a těla jsou neshodné. 

Patologické vertigo je jinné a dělí se na čtyři kategorie. Tři kategorie dle jednotlivých senzorických vstupů ( zrak, vnitřní ucho, somatosenzorika) a jiné nevestibulární závratě.

Nevestibulární závratě jsou nejčastěji způsobeny nízkým, nebo vysokým krevním tlakem, arytmií, nízkým krevním cukrem a hyperventilačním syndromem. 


© 2022 Mgr. Filip Chalupa, fyzioterapeut, Brno
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!