Motání hlavy - závrať neboli vertigo

Tento článek vzniká na základě dnů strávených na pohotovosti/ORL/neurologii v období vánočních svátků. Šťastné a veselé. Text bude delší a podrobný, taky bude vypracován jako přehled, kde podrobné informace k jednotlivým diagnózám budou součástí samostatných článků.

"Nic mě není, jen se motám." Slova mojí maminky (54), když jsem se rozhodovali zavolat 155 26.12. ráno. Chtěli jsme se informovat, co s ní máme dělat, a kam s ní máme případně jet na vyšetření. Po uvedení příznaků byla ihned odeslána sanitka.

Základní příznak - motání v prostoru, na které se navázala nevolnost se zvracením, průjmem a nejistotou v prostoru. Jediná úlevová poloha byla v leže na levém boku se zavřenýma očima, jinak kolotoč. I takto může vypadat závrať, neboli vertigo.

Jak bylo zmíněno výše, tak vertigo je příznakem, který provádí řadu situací. Nejčastější se pokusím shrnout.

Pro pochopení vzniku závratí musíme uvést základní tři systémy rovnováhy, které se podílejí na dvou funkcích, což jsou udržení obrazu na sítnici (dynamická zraková ostrost) a udržení chůze a stoje. Tyto tři systémy jsou zrakový systém, vestibulární systém a somatosenzorický systém. Somatosenzorický systém příjmá informace ze svalů a šlach celého těla, vestibulární systém z polokruhovitých kanálků vnitního ucha a taky utriculu a sakulu - to jsou tíhové váčky. Posledním systémem je systém zrakový.

Tyto tři systémy se podílejí na udržení rovnováhy a jejich narušení se může projevit závratí.

V rozlišení vzniku závratí vycházíme z několika otázek:

1. Je vertigo příznak patologický, nebo fyziologický?

Fyziologické vertigo je přítomno u takzvaných kinetóz - kolotoče, jízda v autě/autobusu, plavba na lodi a výškových závratí. Dochází při ní tehdy, když vstupní informace zraku, vnitřního ucha a těla jsou neshodné.

Patologické vertigo je jiné a dělí se na čtyři kategorie. Tři kategorie dle jednotlivých senzorických vstupů (zrak, vnitřní ucho, somatosenzorika) a jiné nevestibulární závratě.

Nevestibulární závratě jsou nejčastěji způsobeny nízkým, nebo vysokým krevním tlakem, arytmií, nízkým krevním cukrem a hyperventilačním syndromem.

Co je to vertigo a jak se diagnostikuje?

Vertigo, česky zvané závratě, je subjektivní pocit pohybu nebo rotace, který není skutečně přítomen. Tento stav může být nejen nepříjemný, ale také značně omezující, ovlivňující každodenní činnosti.

Vertigo lze rozdělit na dvě hlavní kategorie:

1. Periferní vertigo

Tento typ je způsoben poruchou vestibulárního aparátu ve vnitřním uchu. Nejčastější příčiny zahrnují:

• Benigní paroxyzmální polohové vertigo (BPPV): Často způsobené volně plovoucími krystaly ve vnitřním uchu.

• Vestibulární neuritida: Zánět vestibulárního nervu.

• Ménièrova choroba: Chronické onemocnění spojené s návaly závratě, tinnitem a ztrátou sluchu.

• Somatosenzorické příčiny: Převážně od krční páteře

2. Centrální vertigo

Tento typ je způsoben poruchami centrálního nervového systému (CNS), například:

• Cévní mozková příhoda (CMP): Postižení mozkového kmene nebo mozečku.

• Roztroušená skleróza: Může zasáhnout oblasti CNS odpovědné za rovnováhu.

• Nádory nebo trauma CNS: Mění funkci struktur zodpovědných za rovnováhu.

Příznaky

• Subjektivní pocit rotace: Pacienti mohou mít pocit, že se točí buď oni sami, nebo jejich okolí.

• Nevolnost a zvracení: Časté u periferního vertiga.

• Nestabilita nebo potíže s chůzí: Zejména u centrálního typu.

• Tinnitus nebo ztráta sluchu: Často u Ménièrovy choroby.

• Bolest hlavy: U centrálních typů

Diagnostické metody

Diagnostika zahrnuje anamnézu a řadu testů pro určení příčiny.

1. Anamnéza:

   • Povaha závratě (trvání, spouštěče, přidružené symptomy).
     U BPPV je typické motání do 1 minuty

   • Přítomnost rizikových faktorů, např. trauma hlavy nebo infekce.

2. Fyzikální vyšetření:

   • Dix–Hallpikův manévr: Test pro potvrzení BPPV.

   • Rombergův test: Posouzení rovnováhy.

   • Vyšetření nystagmu: Očima neovladatelné pohyby mohou indikovat periferní nebo centrální vertigo.

3. Zobrazovací metody:

   • Magnetická rezonance (MRI): Pro detekci centrálních příčin.

   • Počítačová tomografie (CT): Pro vyloučení krvácení nebo traumatu.

4. Audiometrie:

   • Vyšetření sluchu, zvláště u pacientů s podezřením na Ménièrovu chorobu.

Možnosti léčby

Léčba se liší v závislosti na příčině vertiga.

1. Benigní paroxyzmální polohové vertigo (BPPV):

• Epleyho manévr: Speciální polohové cvičení pro odstranění krystalů z vestibulárního aparátu.

2. Vestibulární neuritida:

• Kortikosteroidy pro zmírnění zánětu.

• Vestibulární rehabilitační cvičení.

3. Ménièrova choroba:

• Diuretika a dieta s nízkým obsahem soli.

• V případě selhání konzervativní léčby injekce gentamicinu nebo chirurgický zákrok.

4. Centrální vertigo:

• Léčba závisí na příčině (např. operace nádorů nebo rehabilitace po CMP).

Závěr 

Vertigo je složitý příznak, který může mít mnoho různých příčin. Správná diagnostika a individuální léčba jsou klíčem k úspěšnému zvládnutí tohoto problému. Pokud trpíte opakovanými závratěmi, neváhejte kontaktovat odborníka, který navrhne nejvhodnější postup léčby.